ALLATRA Global Research Center představuje první číslo časopisu ALLATRA Natural Science Review

Úvodní vydání s názvem Přírodní vědy v době planetárních změn přináší výzkumné a analytické články věnované mikro- a nanoplastům, geodynamice, přírodním rizikům, klimatickým procesům, imunologii, kvantovým technologiím, umělé inteligenci a stavu světových oceánů.

ATLANTA, Georgia, USA – 17. srpna 2026. ALLATRA Global Research Center (ALLATRA GRC) představuje první číslo časopisu ALLATRA Natural Science Review, nové mezioborové čtvrtletní publikace vytvořené s cílem systematicky přinášet nové poznatky z přírodních věd a jejich význam pro veřejné zdraví, environmentální a klimatickou bezpečnost, odolnost infrastruktury, veřejnou politiku a dlouhodobé rozhodování.

První číslo nese název Přírodní vědy v době planetárních změn. Publikace o rozsahu 97 stran obsahuje vědecké a analytické články, odborné recenze a rozhovory pokrývající širokou škálu témat – od přítomnosti mikro- a nanoplastů v lidském těle a nových metod jejich detekce až po mechanismy zemětřesení, tepelný stav oceánu, fungování imunitního systému a rostoucí úlohu neuronových sítí ve vědeckém výzkumu.

Věda jako základ pro pochopení probíhajících změn

Časopis ALLATRA Natural Science Review vznikl v reakci na rostoucí propast mezi tempem vědeckého pokroku a mírou, v jaké se vědecké poznatky odrážejí ve veřejném i institucionálním diskurzu. Výsledky výzkumu s přímým dopadem na veřejné zdraví, připravenost na přírodní rizika a environmentální politiku často zůstávají uzavřeny ve specializovaných akademických kruzích a ne vždy se stávají součástí informační základny využívané při rozhodování.

Cílem Review je tuto mezeru zmenšit tím, že zasazuje komplexní vědecké poznatky do srozumitelného, přesného a věcného kontextu, aniž by je zjednodušoval do té míry, že by ztratily svůj vědecký význam. Publikace je určena vědcům, inženýrům, lékařům, pedagogům a specialistům v příbuzných oborech, stejně jako vládním a veřejným institucím, činitelům s rozhodovací pravomocí i informované široké veřejnosti.

Slovy šéfredaktora časopisu Johna Ahna, Ph.D., MBA; cílem redakčního týmu je zpřístupnit složitou vědu při zachování její nezbytné hloubky a nuancí a vytvořit prostor pro věcnou vědeckou diskusi za předpokladu, že tato diskuse zůstane podložena důkazy.

Redakční rada

Šéfredaktorem ALLATRA Natural Science Review je John Ahn, Ph.D., MBA, hlavní vědecký pracovník a předseda ALLATRA Global Research Center. Získal doktorát (Ph.D.) v oboru chemického inženýrství na Technické univerzitě v Mnichově, magisterský titul (M.S.) na Kalifornské univerzitě v Berkeley a titul MBA na INSEAD. Jeho práce se zaměřuje na aplikaci kvantitativních metod, počítačové analýzy a interdisciplinárních dat při studiu komplexních přírodních systémů, geodynamiky, seismicity a přírodních rizik.

Vědeckou redaktorkou časopisu je Anastasiya Pashigreva, Ph.D., chemička a interdisciplinární výzkumnice specializující se na udržitelné technologie, environmentální systémy a klimatické procesy. V různých fázích své profesní kariéry působila na Oxfordské univerzitě, Technické univerzitě v Mnichově a ve společnostech DuPont a Bayer.

V redakční radě dále zasedají MUDr. Karolína Hronová, Ph.D., klinická farmakoložka; RNDr. Jan Kára, Ph.D., hlavní systémový architekt a vývojář linuxového jádra; Ing. Andrea Lešková, Ph.D., specialistka na nauku o krajině a environmentální plánování; a Alexander Masny, MSc., biochemik a bioinformatik.

Úvodní vydání: Od prenatálního prostředí ke globálním systémům Země

Úvodní číslo je uspořádáno do několika vzájemně propojených témat: mikro- a nanoplasty a jejich potenciální biologické důsledky; dynamické procesy na Zemi a přírodní rizika; fundamentální a nově vznikající vědecké metody; a role oceánu jako klíčové složky planetárního systému.

Vydání obsahuje:

• „Prvotní prostředí: Mikroplasty, nanoplasty, těhotenství a budoucnost lidského zdraví“ – MUDr. Antonio Ragusa. Dr. Antonio Ragusa je ředitelem gynekologicko-porodnického oddělení v nemocnici v Sassuolo v Itálii a výzkumným pracovníkem zabývajícím se vlivem znečištění životního prostředí na prenatální a perinatální vývoj. Je autorem více než 150 vědeckých publikací a 22 knih a knižních kapitol a vedl první studii, která popsala nález mikroplastů v tkáni lidské placenty. Jeho článek zkoumá těhotenství jako nejranější stadium interakce člověka s životním prostředím a přináší přehled důkazů o přítomnosti mikro- a nanoplastů v placentě, plodové vodě, pupečníkové krvi a mateřském mléce, jakož i nezodpovězené otázky týkající se možných dlouhodobých důsledků této expozice.

• „Částice uvnitř nás“ – rozhovor s MUDr. Jeffreyem Longem. Lékař a radiační onkolog s dlouholetou klinickou praxí v onkologické péči, Dr. Long, nahlíží na problematiku mikro- a nanoplastů z pohledu klinické medicíny. Článek rozlišuje mezi již prokázanými poznatky, včetně detekce částic v různých lidských tkáních, a hypotézami, které zůstávají předmětem zkoumání – týkajícími se zánětu, oxidačního stresu, interakcí s biologickými bariérami a možné role těchto procesů při rozvoji onemocnění.

• „Jak mikro- a nanoplasty ovlivňují mozek? Nové důkazy“ – José Antonio Muñoz a Anna Kotlyar. Dr. José Antonio Muñoz je specialista na dětskou neurologii a neurovývoj, nositel čestného titulu Professor Honoris Causa Fakulty pedagogických věd na univerzitě Mayor de San Andrés a vedoucí Institutu pro dětský neurovývoj v Bolívii. Anna Kotlyar je geoekoložka a datová analytička působící na pomezí environmentálního výzkumu, analytiky a veřejného zdraví. Autoři zkoumají nové experimentální důkazy o vlivu mikro- a nanoplastů na nervový systém – od změn pozorovaných u mláďat mořských ptáků až po studie částic v lidské mozkové tkáni. Diskutují také o potenciálních mechanismech zahrnujících neurozánět, oxidační stres, mitochondriální dysfunkci a narušení neuronální komunikace.

• „Světlo z temnoty krystalu: Když diamanty stopují neviditelné plasty“ – Taťána Kárová, M.S. Autorka vystudovala jadernou a subjadernou fyziku na Univerzitě Karlově v Praze. Článek přenáší problematiku nanoplastů do sféry kvantové fyziky a zkoumá potenciální využití center dusík-vakance (NV center) v syntetických diamantech k detekci částic, jejichž rozměry přesahují možnosti mnoha konvenčních optických metod. Nabízí podrobný rozbor principů ODMR a nanoskopické NMR, dosavadních experimentálních pokroků i inženýrských limitů. Autorka zdůrazňuje, že přímý, chemicky specifický detektor nanoplastů založený na této technologii zůstává zatím cílem výzkumu, nikoli nástrojem připraveným k praktickému použití.
• „Třicet devět sekund: Poznatky ze zemětřesení ve Venezuele v roce 2026“ – John Ahn, Ph.D., MBA, a Andrea Lešková, Ph.D.Autoři analyzují neobvyklou seismickou sekvenci v severní Venezuele, kde došlo ke dvěma silným impulsům s odstupem necelých 40 sekund. Článek se zabývá protichůdnými interpretacemi této události – ať už jako dvou samostatných zemětřesení, nebo jako jediného komplexního zlomu – a také mechanismy přenosu napětí mezi zlomovými segmenty, směrovostí šíření trhliny, charakteristikami sekvence následných otřesů a důsledky takových kaskádových scénářů pro moderní modely seismického ohrožení. Samostatný závěr zdůrazňuje, že rozsah lidských ztrát není určován pouze magnitudou, nýbrž také zranitelností zástavby, půdními podmínkami, kvalitou monitorování a připraveností infrastruktury.
• „Oceán akumuluje teplo: Proč by rok 2026 mohl přinést jeden z nejsilnějších jevů El Niño v historii měření“ – Anastasiya Pashigreva, Ph.D. Chemička a výzkumnice v oblasti klimatických a environmentálních systémů, Dr. Pashigreva, analyzuje vývoj jevu El Niño v roce 2026 na základě stavu svrchní vrstvy Tichého oceánu, distribuce podpovrchového tepla, Kelvinových vln, změn v pasátovém proudění a mezinárodních prognostických modelů
• „Megazemětřesení na Kamčatce v roce 2025 v globálním kontextu“ – N. Albridge. Autor je geofyzik s více než dvanáctiletou odbornou praxí a zkušenostmi s výukou na univerzitě. Redakční tým ověřil autorovu identitu, kvalifikaci i profesní zázemí, jeho pravé jméno a institucionální příslušnost však z bezpečnostních důvodů nejsou zveřejněny. Článek analyzuje kamčatské zemětřesení o síle Mw 8,8 ve srovnání s největšími subdukčními megazemětřeseními moderní éry.
• „Proč plasty snadno získávají elektrostatický náboj a dřevo ne?“ – Jan Kára, Ph.D. Dr. Kára získal doktorát v oboru diskrétních modelů a algoritmů na Univerzitě Karlově a v současnosti se věnuje vývoji linuxového jádra. Článek se zabývá fundamentální, dosud ne zcela vyřešenou otázkou kontaktní elektrifikace. Autor vysvětluje současné chápání mozaikovitého rozložení povrchového náboje, mechanochemického štěpení vazeb, úlohy radikálů a iontů i experimentální důkazy poukazující na lignin jako jeden z faktorů stojících za přirozenými antistatickými vlastnostmi dřeva.
• „První učitel imunitního systému: Jak brzlík formuje zdraví po celý život“ – MUDr. Rinat Achmetzakirov. Radiolog nejvyšší kvalifikační kategorie specializující se na rentgenologii, CT, MRI, ultrazvuk a nukleární diagnostiku, Dr. Achmetzakirov, působí v Národním vědeckém centru traumatologie a ortopedie akademika N. D. Batpenova v Astaně. Článek se zaměřuje na brzlík (thymus) a současný výzkum jeho regeneračního potenciálu.
• „Integrace neuronových sítí jako nástrojů ve vědeckém výzkumu“ – Taliy Shkurupiy, M.A.M. Autor je IT specialista se zkušenostmi z technologického odvětví v Silicon Valley a globální systémový analytik se specializací na OSINT, digitální výzkum a analýzu dat. Je držitelem certifikace C|OSINT. Článek mapuje vývoj neuronových sítí od teorie informace Clauda Shannona a raného strojového učení až po AlphaFold2, GraphCast a moderní metody objevování nových materiálů. Zkoumá, zda algoritmy mohou vědcům pomoci identifikovat právě ty proměnné a struktury, díky nimž se komplexní systém stává vědecky popsatelným.
• „Bez modré není zelená“ – rozhovor se Sylvií Earle a Liz Taylor. Dr. Sylvia Earle je průkopnicí v oblasti oceánografie, členkou programu National Geographic (Explorer-in-Residence), zakladatelkou iniciativy Mission Blue a jednou z nejvlivnějších osobností moderní vědy o oceánech. Liz Taylor stojí v čele společnosti DOER Marine, která vyvíjí ponorná plavidla pro hlubokomořský výzkum. Ústředním tématem rozhovoru je oceán jako planetární systém podpory života a nutnost propojit vědecké poznatky s praktickými řešeními pro jeho ochranu.

Vydání uzavírá kronika vědecké činnosti ALLATRA Global Research Center, která zahrnuje mezinárodní konference a odborné akce, výzkum mikro- a nanoplastů, spolupráci v oblasti řízení přírodních rizik a prezentace vědeckých a analytických materiálů Centra.

ALLATRA Natural Science Review zve autory ke spolupráci

Redakční tým vítá nové vědecké a odborné materiály a zve autory ke spolupráci a zasílání jejich prací k publikaci.

ALLATRA Natural Science Review vychází čtvrtletně v digitálním formátu. Publikace neobsahuje reklamu ani sponzorovaný obsah a neúčtuje autorům žádné poplatky za zaslání či publikování článků.

Podrobnější informace o kritériích pro přijímání příspěvků jsou k dispozici zde.

Návrhy témat a materiály k posouzení lze zasílat redakčnímu týmu na adresu: [email protected].

O ALLATRA Global Research Center

ALLATRA Global Research Center sdružuje vědce, výzkumníky a odborníky z různých zemí za účelem zkoumání globálních výzev, mezi něž patří přírodní katastrofy, geodynamické změny, mikro- a nanoplasty a lidská práva. Centrum zveřejňuje vědecky podložené analýzy a doporučení určené pro výzkumníky, politiky, média i širokou veřejnost.

V případě dotazů ze strany médií nás prosím kontaktujte na e-mailové adrese: [email protected]