Reálná (stacionární) částečká Po

REÁLNÁ (STACIONÁRNÍ) ČÁSTEČKÁ PO je fundamentální „nedělitelná částečka“ (přesněji nemateriální, mající strukturu pole), která se nachází v centru prostorové krychle ezoosmické buňky. Reálná částečka Po, představuje vysokou koncentraci septonů v nejmenším možném prostoru - centru ezoosmické buňky. Je nazývána „reálnou“ nebo „stacionární“ díky jedinečnosti své pozice, svých funkcí a vlastností (na rozdíl od FANTOMOVÝCH ČÁSTEČEK PO, z nichž se skládají všechny elementární částečka vesmíru). Reálná částice Po, je jediná fundamentální, základní „částečka“ hmotného světa, která se nepřetržitě a neměnně nachází ve stacionárním (relativně nehybném) stavu ve své ezoosmické buňce. V každé ezoosmické buňce se nachází jedna reálná částečka Po. Neexistuje ani jedna ezoosmická buňka bez této částečky. Každá reálná částečka Po má v rámci své ezoosmické buňky „vedoucí“ úlohu v „korekci“ pohybu a částečného přerozdělení vnitřního potenciálu fantomových částeček Po procházejících touto ezoosmickou buňkou. Reálná částečka Po, snímá informaci a odebírá 10% vnitřního potenciálu procházející fantomové částečky Po. Přičemž, reálná částice Po, získává veškerou informaci o elementární částici a jejím pohybu z první (hlavní) fantomové částečky Po, která prochází touto buňkou a je součástí dané elementární částice.


 

„Reálnou“ je tato částice pojmenována proto, že je jediná stacionární „částečky“ (ve smyslu nemateriální polní struktury) stabilně existující v hmotném světě, ve srovnání se všemi dočasnými objekty a jevy, které se skládají z fantomových částeček Po. Je „informačním přerozdělovačem“ a „pohlcovačem“ energie (síly Allatu, díky které existuje veškerý hmotný svět). Důležité je, že nikdy, za žádných okolností a podmínek, nemůže dojít ke srážce reálné částečky Po s fantomovou částečkou Po.. I když v ezoosmické buňce dochází ke kolizi dvou fantomových částeček Po, reálná částečka Po, jen pohlcuje energii, která se uvolňuje při srážce dvou částic a přerozděluje jejich informace, ale sama zůstává relativně nehybná v centru ezoosmické buňky. Nic na tomto světě, žádná destruktivní síla nemůže rozkolísat a narušit uspořádaní reálných (stacionárních) částeček Po, které se nacházejí v ezoosmické mřížce v přesně zadané pozici.


 

Jednoduchý příklad. Destruktivní síla termojaderné exploze založená na využití energie jaderné syntézy (například syntézy atomového jádra helia a dvou jader atomů deuteria), při které se uvolňuje kolosální množství energie. Jestliže ve viditelném světě trojrozměrné dimenze v důsledku této syntézy pozorujeme explozi obrovské síly, v mikrosvětě kvantové fyziky na úrovni prvotních procesů v ezoosmické mřížce, a to zejména v každé ezoosmické buňce, dochází pouze ke kolizi dvou fantomových částeček Po, rychlejší přerozdělování jejich vnitřního potenciálu, tzn. přenosu většího množství energie a informací do reálné částečky Po a k dalšímu přerozdělení této energie a informací na systém reálných částeček Po v ezoosmicské mřížce.


 

Takový proces můžeme asociativně přirovnat k tomu, když na obrazovce počítače vidíme velmi realisticky vypadající explozi a její ničivou sílu. Nicméně, na úrovni pixelů matrice monitoru bude současně probíhat plánovaný a naprogramovaný přenos informace o obrázku a přerozdělení energie, díky které bude obrázek na obrazovce pro pozorovatele viditelný (poznámka: podrobnější příklad s pixely v knize „AllatRa“, strana 207). Na tomto asociativním příkladu názorně vidíme rozdíl mezi viditelnými a neviditelnými procesy, které tvoří podstatu stejného jevu.


 

Takže na úrovni mikrosvěta - reálných částeček Po a fantomových částeček Po v ezoosmické mřížce dochází jen k přenosu energie a informací, a na úrovni objektů makrosvěta, které se skládají z fantomových částeček Po - jak viditelné, tak i neviditelné změny. Když známe funkci fantomových a stacionárních částeček Po a jejich fungování, můžeme pochopit, odkud přichází energie, kam mizí a jak se přerozděluje v hmotném světě.


 

Reálná (stacionární) částečka Po se řídí určitými zákonitostmi:

• reálná částečka Po je stabilní, nikdy nikam nemizí, dokud existuje hmotný svět.

• počet reálných částeček Po ve Vesmíru je vždy konstantní, neboť reálné částečky Po jsou nedílnou součástí ezoosmické mřížky.

• reálná částečka Po nemůže být rozštěpená nebo zničená žádnou sílou hmotného světa.


 

Jednoduchý příklad s kulečníkovou koulí. Co sleduje člověk při kulečníku? Jeho pozornost je soustředěna na kouli, jak se pohybuje, jak díky tření o sukno kulečníkového stolu zpomaluje, až se zastaví. Ale odkud se bere energie, která způsobí tento pohyb a kam zmizí, když se koule zastaví? Vše, co může hráč „sledovat“ jsou následující etapy: vznik myšlenky - převod impulzu na sval ruky - přenos energie na tágo - přenos energie z tága na kouli - pohyb koule – její zpomalení a zastavení díky třecí síle a skončení přenášeného impulsu. Je-li hráč také vyznavač klasické fyziky, příjme v úvahu zákon zachování mechanické energie, zákon zachování hybnosti, molekulové interakce, vliv gravitačních sil a tak dále. Avšak, co se opravdu děje z pohledu kvantové fyziky? Co v neviditelném světě způsobuje vznik myšlenky a jak se po skončení impulzu a zastavení hybnosti objektu viditelného světa (koule) energie a informace v kvantovém světě pohlcují a přerozdělují? Na tyto otázky odpovídá PRAPŮVODNÍ FYZIKA ALLATRA, která dává podrobné znalosti o ezoosmické mřížce, o septonovém poli a o fungování reálných a fantomových částeček Po.


 

V jednom z největších starověkých čínských filozofických traktátu „Guan-ci“, který se skládá z textů různých autorů (IV-III století př. n. l.), slovní spojení pro definici prostoru a času „zhou he“ („čas a [prostorový] soulad“) zdůrazňovalo substanciální vyplněnost a uspořádanost vesmíru. Zajímavé je, že čínský znak „ he“ (spojení) znamená „šest spojení“ („liu he“) - formule vzájemné zkoordinovanosti transformací („hua“), světových substancí v prostoru („čtyři světové strany, nahoru a dolů“). Pojem „zhou he“, je zde definován jako jakási „sít“ zachycující Nebe a Zemi, které také tvoří „síť“ pro „temnotu věcí“.


Literatura: I. S. Lisevič, Literární čínská myšlenka na přelomu starověku a středověku. - M: Nauka, 1979; A. I. Kobzev, Učení Wang Yangming a klasická čínská filozofie. - M: Nauka GRVL, 1983; V. E. Eremejev, O starém čínském časoprostorovém modelu světa // 20 - á NK OGK. 1. část - M., 1989; Čínská filozofie. Encyklopedický slovník. Hl.redaktor M. L. Titarenko - M., 2009


Jděte zpět Vpřed

Obsah