Neutrino

V moderní fyzice se tato elementární částice nazývá neutrino (italské slovo „neutrino“, zmenšenina „neutrone“ - neutron). Oficiálně byla hypotetická existence této částice předložena Wolfgangem Pauli v roce 1930. Tento vědec, ve snaze vysvětlit zdánlivé porušení zákonů zachování energie a momentu hybnosti v procesech beta-rozpadu atomových jader, jako „poslední možnost“ pro vysvětlení tohoto procesu, předložil hypotézu o existenci jakési slabě interagující částici. Vynikající italský fyzik Enrico Fermi (1901-1954), na základě této idey vyvinul teorii beta-rozpadu, podle které kromě elektronu v beta-rozpadu, vzniká i vědě neznámá elementární částice. Pojmenoval tuto částici - neutrino. Experimentálně byla existence neutrina potvrzena až v roce 1956.


 

Neutrino nazývají „přízračnou částicí“. K dnešnímu dni toho oficiální věda moc neví o této jedinečné částici a také nemá představu, co ve skutečnosti představuje. Vědci se domnívají, že je neutrino velmi obtížné detekovat, proto se snaží vytvářet vhodné podmínky, speciální zařízení, drahé materiály, atd. Je známo, že neutrino vzniká a zaniká v důsledku rozpadu částic, vykazujících slabou jadernou interakci. Neutrino velice slabě interaguje s hmotou a má vysokou pronikavost. Předpokládá se, že tyto částice vznikají při transformaci atomových jader a rozpadu elementárních částic v nitru Země, v atmosféře, uvnitř Slunce či jiných hvězd, a tak dále. V laboratorních podmínkách jsou zdrojem neutrina jaderné reaktory a urychlovače částic. Vědci předpokládají, že silný tok neutrin prostupuje celý vesmír. Okolo sta trilionů těchto částic prochází člověkem každou sekundu. Dnes je neutrino považováno za perspektivní nástroj pro studium kosmických objektů (včetně Země a Slunce) jako možnost pro získání přesné a včasné informace, a to úspěšně potvrdili vědci ALLATRA SCIENCE.


 

VE SKUTEČNOSTI JE NEUTRINO stejně jako foton jednou z nejmenších a nejrozšířenějších elementárních částic ve Vesmíru. Neutrino se skládá z 5 fantomových částeček Po, přičemž dvě fantomové částečky Po, jsou spojeny přes allatovskou fantomovou částečku Po, s dvěma dalšími fantomovými částečkami Po.


 

Je třeba věnovat pozornost následujícímu faktu, vztahujícímu se k silové částečce – allatovské fantomové částečcePo. Jako součást fotonu-3 spojuje po jedné fantomové částečce Po, díky čemuž tato elementární částice vykazuje silnější interakci v hmotném světě. Jako součást neutrina, allatovská fantomová částečka Po, spojuje po dvou fantomové částečky Po, díky čemuž daná elementární částice projevuje slabší interakce v hmotném světě.


 

Charakteristickým rysem neutrina je všepronikající efekt v důsledku jeho velmi slabé interakce s hmotou. Jeho hlavní funkcí je přenos „vnitřní informace“ o objektech. Ale na rozdíl od fotonu neničí elementární částice, ze kterých se daný objekt skládá. Neutrino, při procházení určitým objektem jen snímá informaci z hlavních fantomových částeček Po elementárních částic, ze kterých se daný objekt skládá (podobně snímá informaci reálná částečka Po). Tímto způsobem se proud neutrin stává nositelem informací o vnitřní struktuře a stavu objektů a jevů, na rozdíl od proudu fotonů, které nesou hlavně informace o vnějším stavu objektů nebo jevů. Neutrino nese informaci o vnitřní struktuře a stavu materie, ze které se uvolňuje (tzn., odděluje se ze struktury složitých elementárních částic) a také nese částečně informaci o materii, kterou prochází. V posledně jmenovaném případě dochází u neutrin k výměně informací s hlavními fantomovými částečkami Po elementárních částic, které jsou součástí objektu.


 

Neutrino může existovat v několika stavech, ale na rozdíl od fotonů se u něj nemění počet fantomových částeček Po (vždy zůstane stejný - 5 fantomových částeček Po). Neutrino může přecházet z jednoho stavu do druhého v závislosti na tom, zda se nachází ve struktuře složité elementární částice nebo existuje odděleně. Pokud existuje odděleně, může se též nacházet v různých stavech, podle toho, zda je v daný moment nositelem informace o jiných objektech nebo nenese žádnou informaci. Pokud jsou neutrina v daném okamžiku nositelem informací, můžou být detekovány a zafixovány v trojrozměrné dimenzi.


 

Neutrina jsou zvláštní elementární částice. Díky své všepronikající schopnosti, prochází proudy neutrin Zemí, Sluncem, kosmickým prostorem a jinými objekty vesmíru a jsou nositeli unikátní informace o stavu těchto objektů. Poslední studie v oblasti fyziky elementárních částic, neutrinové geofyziky a astrofyziky provedené skupinou vědců Mezinárodního společenského hnutí ALLATRA otevírají veliké možnosti pro základní a aplikované výzkumy. Během studie vědci přišli na to, jaký obrovský vliv mají kosmické faktory na aktivaci vnitřní dynamiky Země… Díky znalostem PRAPŮVODNÍ FYZIKY ALLATRA je možné nejen důkladně studovat chování neutrin vycházejících z nitra Země a vlastního septonového pole Země, vypočítat určité vzájemné vztahy, ale také vyvíjet nové metody pro prognózování sopečné erupce, díky podrobnějšímu studiu moderních magmatických formací geodynamických podmínek. Navíc se také objevila možnost přímo ovlivňovat tyto procesy prostřednictvím klimatického a vulkanického geoinženýrství.


 

Dnes, díky PRAPŮVODNÍ FYZICE ALLATRA můžeme s jistotou říci, že řídit přírodní jevy je zcela reálné.
(Poznámka: viz podrobnosti ve zprávě „O problémech a důsledcích globální změny klimatu na Zemi. Efektivní řešení těchto problémů“ ‒ http://allatra.org/ru/reports/o-problemah-i-posledstvijah-globalnogo-izmenenija-klimata-na-zemle).


Jděte zpět Vpřed

Obsah